Jdi na obsah Jdi na menu
 


Gotický sloh

1. 5. 2007

Gotický sloh

 (V Čechách polovina 13. – konec 15. století.)

Umění středověku, jediný sloh, který nevychází z antických vzorů.


Křesťanství tvořilo i nadále duchovní základ celé středověké kultury.Každodenní starost o spásu vlastní duše provázela středověkého člověka celým životem. křesťanství a díla Platonova. Bůh jakožto první zákonitost světa prostupuje vším. Tato prostupnost je chápána jako světlo, které prosvěcuje doslova (velkými barevnými okny v chrámech) i přeneseně (duchovně) celé společenství věřících.

Hra světel, rozmanitost tvarů, složité konstrukce, které vznikají, pochopitelně i díky vyspělejší stavební technice– směřování vzhůru, povznášející myšlenky k nebesům, jsou první dojmy, které v nás zůstanou při pohledu na stavby gotické architektury.


Základními znaky slohu jsou:

-         lomený oblouk, žebrová klenba, vertikalita a složitý opěrný sytém.

Staví se z neomítaného kamene nebo vysokých cihel.

Do českých zemí proniká gotika v polovině 13. století a během jednoho staletí se na našem území vyvine český směr gotiky, kterým v období vlády Lucemburků dosáhne české umění evropského významu. Zejména za vlády Karla IV., kdy se Praha stává kulturním centrem střední Evropy.

Pokračuje výstavba královských a šlechtických hradů (Karlštejn, Bezděz, Zvíkov, Kokořín, Kašperk, Lipnice, Točník). Podoba hradů se v průběhu staletí mění, starší typ s vysokou válcovou věží a odděleným palácem (Bezděz) ve 14. století postupně nahrazuje uzavřený celek budov s mohutnou hranolovou věží (Karlštejn).


Gotické umění obohatilo české země o všechny tři naše katedrály (Svatovítskou v Praze, sv. Barbory v Kutné Hoře, sv. Bartoloměje v Kolíně). Vznikají i četné další chrámové stavby (kostel sv. Bartoloměje v Plzni, kostel sv. Mikuláše v Lounech, Týnský chrám v Praze). U kostelů bývají kostnice (v Sedlci u Kutné Hory). Kolem cest se objevují kamenné smírčí kříže a sloupkovité pašijové památníky, boží muka.